Najskôr začnime tým, čo hovorí Biblia o zle a hriechu (veľmi zjednodušene):
- ľudia sú v raji bezhriešni
- Satan sa vzbúril proti Bohu a strhol aj anjelov
- had navádza ľudí na hriech
- ľudia padajú do hriechu
- hriech priniesol nešťastie a smrť
- Kristus umiera na kríži za hriešnych ľudí
- druhý Kristov príchod a koniec zla
Všetky tieto veci v Písme nájdeme a preto ani neuvádzam verše, kde je to popísané. No keď sa pozrieme na učenie Jehovových svedkov, zistíme, že obsahuje ďalšie veci, ktoré sa v Biblii nikde nenachádzajú. (https://wol.jw.org/sk/wol/d/r38/lp-v/2007681) O ktoré mimobiblické prvky ide? Nikde v Biblii sa nehovorí o tom, že vznikla sporná otázka na ktorú by Boh musel dať odpoveď. Nikde sa nehovorí, že by musel prejsť dostatok času, aby sa dokázalo, že Boh má pravdu a že jeho spôsob vlády je najlepší. Áno Satan sa postavil proti Bohu, ale Biblia neučí, že tým “spochybnil” Božiu vládu a Boh sa teraz musí v istom zmysle “vyviniť”.
Inými slovami, Biblia síce hovorí o páde do hriechu, ale nikde nehovorí, že hriech vyvolal nejakú spornú otázku. Biblia popisuje Boha ako Hrnčiara, ako absolútneho vládcu, ktorý sa rozhodne a nemusí nám nič vysvetľovať, ani dávať odpovede na “spornú otázku”. (Rim. 9:19-21). Detaily o tom, prečo od pádu do hriechu uplynulo toľko rokov a Boh stále zlo nezničil, Biblia neposkytuje. Všimnite si, že aj v odkazovanom článku z jw.org nie sú uvádzané žiadne biblické verše, ktoré by náuku o spornej otázke podporili. V časti, ktoré popisuje pád do hriechu sa verše nachádzajú, ale tam kde sa rozoberá samotná “sporná otázka”, verše odrazu miznú. Mimochodom, až by po Armagedone, “v raji”, ako to svedkovia učia, vznikla nová sporná otázka (taká, ktorú dnes ani nevymyslíme), zase na ňu bude Boh “musieť” dávať odpoveď niekoľko tisícok rokov, keďže bola jeho vláda “spochybnená”?
Ak teda učenie o spornej otázke nie je v Biblii, odkiaľ sa vzalo? Odpoveď zistíme keď sa pozrieme do základnej adventistickej knihy “Veľký spor vekov” od Ellen G. White:
Rozkol, který vyvolal v nebi svým jednáním, svaloval satan na Boží zákon a vládu. Prohlašoval, že všechno zlo je výsledkem Boží vlády. Tvrdil, že chce zlepšit Hospodinovy řády. Proto bylo třeba, aby ukázal podstatu svých požadavků a předvedl, jak budou změny Božího zákona, které navrhoval, působit. Odsoudit ho budou muset jeho vlastní činy. Satan od počátku tvrdil, že nevyvolává vzpouru. Podvodník se bude muset odhalit před celým vesmírem.
I když Boží nekonečná moudrost rozhodla, že nemůže déle zůstat v nebi, nebyl satan zahuben. Protože Bůh přijímá jen službu z lásky, musí oddanost stvořených bytostí vycházet z přesvědčení, že Bůh je spravedlivý a laskavý. Obyvatelé nebes a ostatních světů nebyli připraveni pochopit podstatu zla a jeho důsledky a nemohli by zničení satana chápat jako projev Boží spravedlnosti a milosti. Kdyby byl satan okamžitě zničen, sloužili by Bohu spíše ze strachu než z lásky. Vliv původce zla by nebyl plně odstraněn, nebyl by úplně vymýcen ani duch vzpoury. Bylo třeba nechat zlo dozrát. Pro věčné dobro celého vesmíru musí satan plněji rozvinout své myšlenky, aby všechny stvořené bytosti mohly poznat skutečnou podstatu jeho vzpoury proti Boží vládě a aby Boží spravedlnost a milost, i neměnnost Božího zákona byly obhájeny jednou provždy. Satanova vzpoura měla být pro celý vesmír poučením pro všechny budoucí věky, stálým svědectvím o podstatě hříchu a o jeho strašných následcích. Působení satanových myšlenek a jejich následky na lidi i anděly ukáže, jaké plody přináší vzpoura proti Boží autoritě. Dosvědčí, že prospěch všech stvořených bytostí zajišťuje Boží vláda a Boží zákon. Tak se dějiny tohoto strašného pokusu o vzpouru stanou pro všechny stvořené bytosti trvalým varováním, které je uchrání, aby nepodlehly lžím o podstatě zla, budou je chránit, aby se nedopustily zla a nemusely nést následky. (Velký spor věků, kapitola 29)
Zdajú sa vám tieto myšlienky povedomé? Ak si spomenieme, že Barbour, priekopník výpočtov konca sveta a Russellov spoločník, bol Adventista, skladačka nám začne dávať zmysel.
Ellen G. White čerpala poznatky zo svojich videní. Tieto údajne doplňovali to, čo je napísané v Biblii. Preto je celkom logické, že učenie o “veľkom spore” v Biblii nenájdeme. Odkiaľ ale dospeli k tomuto učeniu svedkovia, ktorí tvrdia, že vychádzajú iba z Biblie? Alebo svedkovia považujú vízie EGW za pravé zjavenie od Boha?
V tomto kontexte je vtipné, že kniha “Zjavenie - jeho veľkolepé vyvrcholenie je blízko!”, ktorú svedkovia vydali, nezabúda uviesť Ellen G. White pri interpretácii posolstva do Tyatír o žene Jezábeľ (Zjav. 2:20):
Když v roce 1918 přišel Ježíš do Jehovova chrámu k soudu, převážná většina organizací, jež tvrdily, že jsou křesťanské, byla poskvrněna modlářstvím a duchovní nemravností. (Jakub 4:4) Někteří zakládali své názory na naukách cílevědomých žen z 19. století, jako byla například Ellen Whiteová mezi adventisty sedmého dne a Mary Baker Eddyová v hnutí křesťanské vědy; a v poslední době mnoho žen káže z kazatelny. (re, str. 53)
Je teda učenie Jehovových svedkov o spornej otázke založené na myšlienkach “ženy Jezábeľ”?
